Motto: „„Poznání je síla. Podle toho, jak se použije, může stvořit nebe nebo peklo.“

Poznání je síla. „Poznání je síla. Podle toho, jak se použije, může stvořit nebe nebo peklo.“

Podle toho, jak se použije, může stvořit nebe nebo peklo“.

„Ž“Žijte dobrým a ctihodným životem. Až zestárnete a ohlédnete se zpět,  potěší vás to podruhé.“  ijte dobrým a ctihodným životem. Až zestárnete a ohlednete se zpět, potěší vás to druhé“.



Třetí říše a holocaust.

Tajná úmluva s Hitlerem

výňatek  z

Třináct satanských pokrevních dynastií. (Robin de Ruiter).


Podle oficiálních historiků spočívala německá politika vůči židovskému národu po nástupu Hitlera k moci 1933 v co možná nejrychlejším vystěhování Židů z říšského území za účelem odstranění jejich vlivu na německou politiku, hospodářství a kulturu.

Při tom se samozřejmě zcela ignoruje fakt, že taková situace současně nabízela jedinečnou možnost získat německé Židy pro věc sionismu. Pronásledování Židů v Německu otevřelo sionistům až dosud nevídané možnosti pro posílení vystěhovalectví do Palestiny.Tehdejší předseda výkonné komise Jewish Agency (a pozdější ministerský předseda Izraele) David ben Gurion doufal, že vítězství nacismu bude „prospěšnou silou“ pro sionismus. Sionističtí vůdci byli s pronásledováním německých Židů velice spokojeni, protože se tím podporovalo vystěhovalectví do Palestiny! Podle izraelského historika a novináře Toma Segeva jen několik měsíců po Hitlerově nástupu k moci odcestovali do Berlína vysocí sionističtí funkcionáři vyjednávat s nacisty o emigraci německých Židů a o převodu jejich majetku do Palestiny. Výsledkem jejich cesty byla tzv. dohoda „Haawara“, spočívající na vzájemně se doplňujících zájmech německé vlády a sionistického hnutí.

Haawara (hebrejské označení pro přesídlení) byla vypracována důvěrnickými společnostmi, které byly k tomu účelu založeny v Německu a v Palestině. Před odjezdem židovských emigrantů z Německa se jejich kapitál deponoval u německé důvěrnické společnosti, která z něj pak u německých výrobců kupovala zboží pro export do Palestiny. Když si zase nějaký zákazník v Palestině objednal zboží z Německa, proběhla jeho platba přes tamější důvěrnickou společnost.

Dohoda Haawara byla s nacisty uzavřena s výhradou, že Židé půjdou do Palestiny. Namlouvalo se jim, že emigrace do Palestiny je pro ně jedinou šancí k přežití, a na druhé straně zůstal zablokován majetek těch Židů, kteří projevili ochotu vystěhovat se pouze do sousedních zemí Německa!

Pro Německou vládu znamenala židovská emigrace do Palestiny výhodný export německého zboží do zámoří.

Německo tedy profitovalo z této obchodní úmluvy, která mu v letech 1933 až 1939 vynesla impozantní částku 105 670 241,06 marek. Systém Haawara nerušeně fungoval až do poloviny II. světové války!

Průběhem let došlo ještě k mnoha kontaktům s nacisty. Protože sionisté byli přesvědčeni, že osidlování Palestiny německými Židy by velice usnadnil přeškolovací program, zřídila se v Německu síť židovských rekvalifikačních škol! Tento program byl určen především mladým lidem, kteří ještě nekonali žádné povolání a měli tedy v takových školách získat způsobilost a znalosti, potřebné v Palestině.

Německá říšská vláda a zvláště SS podporovaly nejen emigraci do Palestiny, nýbrž také poskytovaly sionistům v různých oborech praktickou rozvojovou pomoc. SS kromě toho vojensky zdatné mladé Židy školily ve zvláštních táborech a v Palestině dokonce vznikaly místní skupiny NSDAP! Tajné německo-židovské rozhovory vedly např. i k tomu, že lidé jako Adolf Eichmann navštěvovali Palestinu.

Po anexi Rakouska nacistickým Německem r. 1938 se stal Eichmann vedoucím vídeňské „Ústřední kanceláře pro židovské vystěhovalce“ a mnohokrát se sešel se sionistickými funkcionáři. Zbývá ještě dodat, že Eichmannův štáb sídlil v jednom křídle soukromé rezidence Rothschildů (Palais Rothschild).

Izraelský politik, člen Knessetu a antisionista Uri Anvery ve své knize „Izrael bez sionistů“ konstatuje, že během války sionističtí vůdci nepodnikli prakticky nic pro pomoc evropským Židům. Ze sionistického pohledu byly filantropické akce na pomoc německým Židům nežádoucí a škodlivé. Přicházeli bez majetku a nenabízeli žádné podobné výhody a přednosti jako jejich emigrující souvěrci podle dohody Haawara. Ti němečtí Židé, kteří dostávali přistěhovalecké povolení jako „pouzí uprchlíci“, byli považováni za „nežádoucí lidský materiál“! Vůdci židovských imigrantů z Německa v Palestině byli téhož mínění: „Pro Palestinu je z nich 90 % nepoužitelných.“

V sionistickém archivu v Jeruzalémě je uložen dokument záchranného výboru, zabývající se opravdu neobyčejnou otázkou: „Koho bychom tedy měli zachránit? … Máme bez ohledu na kvalitu pomáhat všem lidem (tj. Židům), kteří jsou v tísni? Nebo nám půjde o národní sionistickou akci a budeme se v první řadě snažit o záchranu těch, kteří mohou prospět zemi Izrael a židovstvu? Jsme-li schopni zachránit 10 až 50 tisíc lidí, jež mohou napomoci výstavbě země a obnově národa, namísto záchrany miliónu Židů, kteří by byli na obtíž a v nejlepším případě by představovali apatický prvek, pak se musíme zachovat správně a zachránit řečených deset tisíc – bez ohledu na výtky a prosby miliónů. Je třeba zachránit pionýry, a z nich zase především takové, kteří jsou vyškolení a duchovně vhodní k sionistické práci.“ Dokument v té souvislosti mluví o „nejlepším materiálu“.

Všichni sionističtí vůdci provozovali palestinskou a nikoli židovskou politiku. Také Chaim Weizmann měl na mysli pouze emigraci do Palestiny a jinak už nic. Tento směrodatný sionista tehdy dokonce prohlásil: „Raději bych viděl zkázu německého židovstva než zánik země Izrael pro Židy.“

Tři týdny po Křišťálové noci roku 1938 David ben Gurion prohlásil: „Kdybych věděl, že transporty do Anglie by bylo možné zachránit všechny (židovské) děti z Německa, ale transporty do Palestiny jen polovinu z nich, pak bych se rozhodl pro to druhé.“ V souvislosti s Křišťálovou nocí Ben Gurion soudil, že by „lidské svědomí“ mohlo přimět mnohé země otevřít své hranice židovským uprchlíkům z Německa. Spatřoval v tom ohrožení a varoval: „Sionismus je v nebezpečí!“ Vůdci vznikajícího státu neviděli svou úlohu v záchraně evropských Židů; podle Davida ben Guriona byla úkolem Jewish Agency výstavba země Izrael.

Jak se situace Židů v Německu den ze dne zhoršovala, přibývalo také pokusů o vystěhování do Palestiny. Imigrace uvázla teprve r. 1939 v důsledku dekretu britských úřadů, jímž se omezoval počet židovských přistěhovalců do Palestiny.

Je ostudné, že Britové dokonce odháněli lodi s uprchlíky, jimž se již podařilo dostat do blízkosti palestinských břehů; při takových akcích utonulo kolem 600 Židů.

Stejně tak je politováníhodné, že právě Spojené státy se svými všemocnými Židy v pozadí kladly emigraci Židů všemožné překážky. Lze spolehlivě konstatovat, že židovský vliv byl sice použit k zvolení Roosevelta prezidentem, ale nepůsobil na pomoc ortodoxním německým Židům. Mimořádně vlivní reformovaní Židé v zemích jako Spojené státy dokonce pronásledování ortodoxních souvěrců uvítali. Nebudeme se zde zabývat otázkou, proč jim Angličané, Američané a sionisté nepomáhali, a omezíme se na sdělení židovského spisovatele J. G. Burga: „Čím více bezpráví a příkoří musejí Židé ve světě zažít, tím lepší jsou šance sionistů (iluminátů).“

Pohled na mocnou židovskou lobby

Mark Weber

   Mark WeberPo desetiletí porušuje Izrael zavedené zásady mezinárodního práva a pohrdá množstvím rezolucí OSN v rámci jeho okupací podmaněných území a opakované vojenské agrese. Většina reakcí světa na politiku Izraele a zejména na jeho útlak Palestinců je odporná a trestuhodná. Tento mezinárodní konsens je odražen například od mnohých bezzubých rezolucí OSN odsuzujících Izrael, které byly schváleny převážnou většinou.

  Jménem celého světa řekl generální tajemník OSN Kofi Annan: „Je nutností, aby Izrael ustoupil (z okupovaných Palestinských území). Nemyslím, že celý svět... se plete“.

   Jedině političtí představitelé a média v USA stále horlivě podporují Izrael a jeho politiku. USA po desetiletí zajišťují Izraeli jako pomoc armádu, diplomatické a finanční zázemí, zahrnující více než 3 miliardy dolarů ročně. Proč jsou Spojené státy jedinou zbývající baštou podpory pro Izrael? Biskup Desmond Tutu z Jižní Afriky, kterému byla roku 1984 udělena Nobelova cena, upřímně určil důvod: „ Izraelská vláda stojí na piedestalu USA a její kritika by okamžitě zaváněla antisemitismem. Lidé v této zemi mají strach říci cokoliv proti, protože židovská lobby je silná – velmi silná.“

   Biskup Tutu vyslovil pravdu. Ačkoli Židé tvoří jen 3% americké populace, mají nesmírnou sílu a vliv – mnohem větší něž kterékoli jiné etnikum nebo náboženská skupina. Jak poukázal židovský autor a profesor politologie Benjamin Ginsberg:

   Od šedesátých let Židé získali významný vliv na americkou ekonomiku, vzdělávání, kulturní a politický život. Během osmdesátých let hráli hlavní roli v americkém finančnictví a inkasovali hlavní zisky z dekády obchodního slučování firem a fúzí. Dnes zhruba 2% populace tvoří Židé, téměř polovina miliardářů jsou Židé. Jsou výkonnými řediteli tří hlavních televizních stanic a čtvrtého největšího filmového studia, stejně jako vlastníci největšího národního novinového řetězce a nejvíce vlivného deníku „The New York Times“… Úloha a vliv Židů v americké politice je zřetelná. Tvoří maximálně 3% národa a zahrnují 11% elity národa. Nicméně představují více než 25% elitních žurnalistů a vydavatelů, reprezentují více než 17% organizátorů dobrovolných organizací a organizací veřejného zájmu a více než 15% nejvyšších úředníků veřejné správy. Bývalý ředitel pro národní zájmy Americké židovské obce (Director of National Affairs of the American Jewish Committee) Stephen Steinlight podobně zaznamenal „nepřiměřenou politickou sílu“ Židů, která je, ať chceme nebo nechceme, největší ze všech etnických nebo kulturních skupin v Americe. Trval na tvrzení, že „židovský ekonomický vliv a síla jsou neúměrně koncentrovány v hollywoodském, televizním a zpravodajském odvětví.

Dva známí židovští spisovatelé Seymour Lipset a Earl Raab na toto poukázali roku 1995 v jejich knize Židé a nový obraz Ameriky (Jews and the New American Scene).

   Během posledních tří desetiletí Židé (v USA) utvořili 50% vrcholné dvoustovky intelektuálů… 20% profesorů na předních univerzitách… 40% partnerů v prestižních advokátních kancelářích v New Yorku a Washingtonu… 59% režisérů, scénáristů a producentů padesátky nejvíce vulgárních a drsných filmů od roku 1965 do roku 1982 a 58% režisérů, scénáristů a producentů ve dvou nebo více seriálech vysílaných v hlavním vysílacím čase. Izraelský deník Jerusalem Post zaregistroval vliv amerických Židů ve Washingtonu jako „krajně nepřiměřený k velikosti komunity židovských vůdců a amerického oficiálního uznání. Ale také nepřiměřený k množství peněz, které přispívají na volební kampaně.“ Jeden účastník vlivné konference prezidentů hlavní americké židovské obce „odhadl, že jen samotní Židé přispěli 50% do fondu pro volební kampaň tehdejšího prezidenta Billa Clintona v roce 1996.“

Editor Mark Weber

„Nedává vcelku žádný smysl pokusit se popřít realitu židovské moci a vedoucí úlohy v kultuře,“ vyslovil známý židovský autor a filmový kritik Michael Medved. „Na kterémkoliv seznamu nejvíce vlivných výkonných producentů v každém významném filmovém studiu bude převažující část jmen rozpoznatelná na první pohled jako židovská.“

Osobou, která se pečlivě zabývala studiem této problematiky, je Jonathan J. Goldberg, nyní editor vlivného týdeníku židovské komunity Forward. V jeho knize Jewish Power (Síla Židů) vydané roku 1996 napsal:

    V několika klíčových mediálních odděleních, třeba pozoruhodně v představenstvu hollywoodského studia, Židé dominují, to znamená, že tyto Židy ovládané záležitosti jsou trochu více než statistická poznámka…

   Na konci dvacátého století je Hollywood stále odvětvím se zřetelným etnickým zabarvením. Prakticky všichni vedoucí pracovníci hlavních studií jsou Židé. Scénáristi, producenti a druhořadí režiséři jsou disproporčně tvořeni Židy – jedna nedávná studie ukázala, že jsou zastoupeni mezi 59% nejvýnosnějších filmů. Spojený vliv v jednom z nejlukrativnějších a nejdůležitějších průmyslových odvětví v Americe poskytuje Židům z Hollywoodu velkou část politické moci. Jsou totiž hlavním zdrojem peněz pro Demokratickou politickou stranu. V odrazu jejich role v amerických médiích jsou Židé automaticky zobrazováni jako charakterní, altruističtí, pravdomluvní, důvěryhodní, soucitní a hodní sympatií a podpory. Zatímco milióny Američanů ochotně přijímají tento stereotyp, ne každý je ohromený. „Velice mě rozčilují někteří Židé,“ poznamenal herec Marlon Brando během svého interview roku 1996.

„Znají perfektně svoje schopnosti... Hollywood je ovládán Židy. Je jimi vlastněn a myslím, že by měli být více citliví, co se týče záležitostí lidí, kteří trpí.“

Dobře zavedený faktor

   Hrozivá síla „židovské lobby“ není novým fenoménem, ale je po dlouhou dobu důležitým faktorem v americkém životě. Roku 1941 mluvil Charles Lindbergh o nebezpečí židovské moci v médiích a vládě. Plachý devětatřicátník, známý ve světě díky svému eposu z roku 1927 New York to Paris flight, the first solo trans-Atlantic crossing (Let z New Yorku do Paříže, první transatlantický let), který byl adresován lidem v Des Moines v Iowě 11. září 1941. Týkal se nebezpečí americké účasti ve válce zuřící v Evropě. Pokusil se vysvětlit, že třemi nejdůležitějšími skupinami, tlačícími Ameriku do války, jsou Britové, Židé a Rooseveltovo vedení.

   K Židům poznamenal: „Největší nebezpečí pro tuto zemi leží v jejich ohromném vlastnictví a vlivu v našich filmech, tisku, rozhlasovém vysílání a v naší vládě.“ Lindbergh pokračoval:

   ...Z důvodů, které jsou pochopitelné z jejich pohledu a zároveň jsou nebezpečné pro nás,z důvodů, proč nejsou Američany, je jejich přáním zatáhnout nás do války. Nemůžeme je vinit z vzhlížení k tomu, čemu věří, že je jejich vlastním zájmem, ale musíme se také ohlížet po našich zájmech. Nesmíme dovolit přirozeným vášním a předsudkům jiných lidí zničit naši zemi.

Americký židovský odborník Alfred M. Lilienthal v roce 1978 napsal ve své podrobné studii

The Zionist Connection (Spojení sionistů):

   Jak budou sionisté vnuceni americkému lidu?… Je to židovské spojení, rodová solidarita mezi nimi a neuvěřitelné házení špíny na nežidy, které formuje tuto nevídanou sílu… Ve velkých metropolitních oblastech prostupuje důkladně židovsko-sionistické spojení zámožným finančnictvím, obchodem, zábavou a uměleckými kruhy.

   Jako výsledek držení médií v židovských rukách uvedl Lilienthal svoji reportáž o izraelskopalestinském konfliktu v americké televizi, novinách a časopisech neoblomně sympatizujících s Izraelem. Toto je zřejmé například v mystifikačním zobrazování palestinského „terorismu“.

   Lilienthal řekl: „Jednostranná reportáž o terorismu, v jejímž případě se nesmí poukazovat na pravdivé skutečnosti, byla zajištěna, protože nejúčinnější složka židovského spojení je pravděpodobně ta, co ovládá média.“

Jednostranná historie holocaustu

   Židy ovládaný kulturní a akademický život má dalekosáhlý dopad na to, jak Američané pohlíží na minulost. Nikde není zavedený židocentrický pohled na historii více zřejmý než v „holocaustové“ mediální kampani, která je zaměřena na osud Židů během druhé světové války.

   Historik izraelského holocaustu a profesor na Hebrejské univerzitě v Jeruzalému Yehuda Bauer podotkl:

   Ačkoliv uvedení autentického nebo neautentického tvrzení, v souladu s historickými fakty nebo jejich protiklady, s empatií a pochopením nebo kýčem, se holocaust stal předním symbolem naší kultury… Těžko uplyne měsíc bez jediného nového filmu, televizní show, nového dramatu, knihy, prózy nebo poezie pojednávajícím o tomto tématu se stále více rostoucím zájmem.

   Utrpení nežidů nemá takový význam a nemá srovnatelnou pozornost. Židovským pronásledováním jsou zastíněny například desítky miliónů obětí na straně amerických spojenců v druhé světové válce, stalinistické Rusko, desítky miliónů obětí v Číně během režimu Mao Ce Tunga, 12 až 14 miliónů Němců, obětí náletů a explozí v letech 1944-1949, kde ztratily život 2 milióny lidí.

   Pro zájmy Izraele jsou osudově důležitá dobře financovaná holocaustová média a „vzdělávací“ kampaň. Profesorka moderních židovských dějin na univerzitě Yale Paula Hyman konstatovala:

   „Se zřetelem k Izraeli by měl holocaust zamezit politickou kritiku a potlačit debatu; posiluje to význam Židů jako věčně sužovaných lidí, kteří mohou spoléhat při svojí obraně jedině sami na sebe. Vyvolávání židovského utrpení rukama nacistů má často své místo jako racionální argument a je očekáváno přesvědčování popíračů legitimity aktuální izraelské politiky.“

   Norman Finkelstein, židovský vědec, který vyučoval politologii na City University of New York (Hunter College), říká ve své knize The Holocaust Industry (Holokaustový průmysl), že toto „odvolávání se na holocaust“ je „fígl k delegitimizaci veškeré kritiky Židů.“ „Propůjčení absolutní nevinnosti Židům chrání dogma holocaustu Izrael a americké Židy před legitimní kritikou... Organizované židovstvo využilo holocaust k odklonu kritiky Izraele a jeho vlastní morálně neomluvitelné politiky.“ Psal také o nestydatém vydírání Německa, Švýcarska a dalších zemí Izraelem k „vynucení miliard dolarů“. Finkelstein předpovídá, že se „holocaust stane největší loupeží v historii lidstva“.

   Izraelský žurnalista Ari Shavit řekl, že Židé v Izraeli jednaní s Araby bez obav brutálně. „Věří s absolutní jistotou, že nyní s Bílým domem, Senátem a většinou amerických médií v jejich rukou nebudou mít životy ostatních takovou váhu, jako naše vlastní.“ Admirál Thomas Moorer, oficiální předseda amerického výboru náčelníků štábů, hovořil rozhořčeně o židovsko-izraelské moci v USA

    Nikdy jsem neviděl prezidenta – nezáleží, kdo to byl – aby se jim postavil (Izraeli). Je to šokující. Oni vždy dostanou to, co chtějí. Izraelci vždy vědí, co se děje. Kdyby Američané chápali,jak tito lidé ovládají vládu, povstali by do zbraně. Naši občané nepochybně nemají žádné ponětí o tom, co se děje.

   Dnes je nebezpečí spočívající v izraelských a židovských organizacích mnohem větší, než jaké kdy bylo. USA – světová vojenská a ekonomická velmoc – je nucena do nových válek proti nepřátelům Izraele. Jak prohlásil francouzský velvyslanec v Londýně, Izrael – který nazval (citace, která šokovala miliony lidí) „that shitty little country“ (ta zasraná malá země) – je hrozbou pro světový mír. „Proč by měl být svět v nebezpečí třetí světové války kvůli těmto lidem?“

Shrnutí:

   Židé ovládají enormní sílu a vliv ve Spojených státech. „Židovská lobby“ je rozhodujícím faktorem v americké podpoře Izraele. Faktem zůstává, že žido-sionistické zájmy nejsou totožné s americkými zájmy a často jsou spolu v rozporu.

   Tak dlouho, jak „velmi silná“ židovská lobby setrvá zakořeněná, neskončí systematické židovské překrucování současného dění a historie, neskončí žido-sionistická nadvláda nad americkým politickým systémem, sionistický útlak Palestinců, krvavé konflikty mezi Židy a nežidy na Blízkém východě a nepomine ani izraelská hrozba míru.

Poznámka k autorovi:

Mark Weber je editorem The Journal of the Historical Review. Studoval historii na University of Illinois v Chicagu, University of Münich, Portland State University a Indiana University (M.A. 1977). V březnu 1988 svědčil 5 dní jako uznávaný expert na problematiku „konečného řešení“ a holocaustu v případě v Toronte. Mark Weber je autorem mnohých publikovaných článků, přehledů a studií o různých aspektech moderní evropské historie. Pan Weber byl hostem mnohých radio talk-shows a taky hostem v TV programe Montela Williamsa.


Odkazy

Chazaři:

http://wapedia.mobi/cs/Chazarov%C3%A9
http://wapedia.mobi/cs/Chazarsk%C3%BD_slovn%C3%ADk

Holocaust:

http://planetaopic.wordpress.com/2008/08/21/a-zrodilo-se-sest-milionu/#more-346

Tatarstan:

http://images.google.cz/imgres?imgurl=http://www.tatar.cz/images/mapa.gif&imgrefurl=http://www.tatar.cz/cexca/stat.php&h=231&w=288&sz=18&hl=cs&start=1&usg=__v1yt-3TQjvqsTQ7Q8MjfggDO-_A=&tbnid=e1Sjc3F3wOVotM:&tbnh=92&tbnw=115&prev=/images%3Fq%3Dtatarst%25C3%25A1n%26gbv%3D2%26hl%3Dcs%26sa%3DG

Propojení Gruzii na Izrael:

http://www.prop.sk/gruzinsko_izraelske_prepojenie.html
E-mail:  j.chromik@quick.cz

Josef Chromík, Hlavní třída 46, 736 01 Havířov 1. ( 596 813 651)





Zpět



THE BEST TOP place for playing online gokkasten, keno, roulette online, black jack, bingo and video poker online.

Valid CSS!


Copyright © 2010-2011 chromik.wz.cz. All rights reserved.