Turzovka
Ruského cára Alexandra I. v Turzovke
pred 200 rokmi nikto nečakal

V histórii sa veľakrát odohrali udalosti, ktoré sa nestačili ani zaznamenať. Zvlášť vtedy, keď prišli náhodne a nedozvedeli sa o nich ani tí, čo to mali za povinnosť. Vtedajšiemu turzovskému richtárovi Jánovi Saxonovi by sa akiste nikto krvi nedorezal, keby bol čo len tušil, kto prechádza po jeho chotári. Udalosť skončila skôr, ako došiel o nej chýr a azda aj preto sa na ňu zabudlo a vôbec sa nespomínala. Teraz sme ju objavili iba vďaka náhode, na ktorú nás upozornil člen nášho Spolku, JOZEF KORENÝ z Trenčína.

Pri príležitosti 200. výročia návštevy ruského cára Alexandra I. v Trenčíne 7.12.1805 po bitke troch cisárov pri Slavkove, mesto Trenčín s ostatnými spoluorganizátormi usporiadalo dve odborné prednášky. Pri tejto udalosti pošta Trenčín 1 používala príležitostnú poštovú pečiatku. Pre účastníkov podujatia bol pripravený poštový lístok s prítlačou (viď foto) a pamätný list sCar Alexander I portrétom ruského cára. Jozef Korený, pretože v prednáškach zaznelo aj meno nášho mesta pre nás zadovážil odprednášané texty z ktorých sme pre svojich čitateľov pripravili malý súhrn toho, čo sa nás bezprostredne dotýka. V prednáške I. Velikého sú m. i. odkazy na zápisnice mesta Trenčín zo 7. a 8. decembra 1805 a na beckovské anály františkánskeho kláštora. Vyberáme pre Vás:

Po bitke troch cisárov a podpísaní prímeria na slavkovskom zámku, východný voj ruskej armády, ktorý viedol sám cár Alexander I. sa vracal do Ruska cez Moravu. Zaznamenaný je prechod cez Myjavu a Starú Turú. Odtiaľ 7. decembra prišiel do Nového Mesta nad Váhom. Ako sprievod sa spomína, okrem ruského kňaza a lekára, aj nitriansky slúžny a gróf Karol Erdődy. V Novom meste bol cár a jeho sprievod hosťom novomestského prepošta, ktorý na cárovu počesť usporiadal slávnostný obed. Že to bol obed naúrovni svedčí skutočnosť, že cár daroval prepoštovi ako pozornosť, zlatý prsteň. Z Nového Mesta pokračoval cár na koni, ktorého mu poskytol gróf Čáky. Večer okolo šiestej hodiny prišiel do Trenčína pred župný dom. Najvyšší župan a celá deputácia ho prijali s úctou prináležiacou korunovanému vládcovi. Najvyšší župan ho pozdravil s hlbokou úctou a on (cár), „obrátil na seba spanilé pohľady všetkých očí a dojal ich svojou vľúdnosťou a láskavosťou". S najvyšším županom priateľsky a veselo rozprával, priniesli im vyberané jedlá a zákusky s tokajským a burgundským vínom. Tak strávil vyše hodiny krátkeho odpočinku a rozlúčil sa. Kronikár zaznamenal, že v Novom Meste a Trenčíne cár s hostiteľmi konverzoval po nemecky a vraj aj po slovensky! Podľa záznamov kronikára trenčianskych piaristov, ruského cára okrem hlavného župana Štefana Ilešháziho v župnom dome vítali aj starosta mesta Jacobus Laczko a prítomný bol aj mestský notár Mathias Thurzo.

Z Trenčína vo večerných hodinách cár so sprievodom pokračoval v ceste smerom na Ilavu, kde v mestskom hostinci prenocoval. Z Ilavy pokračoval smerom na východ – Považskú Bystricu, Predmier a Bytču. Beckovský kronikár uvádza, že v dôsledku rozvodneného Váhu cárov sprievod v Bytči odbočil na Veľké Rovné, Turzovku, Čadcu a Tešín. Tu územie Uhorska opustil.

Pôvodne stanovené prestupné stanice, kde sa mali prepriahať kone a to v Ilave, Považskej Bystrici, Predmieri, Žiline, Kysuckom Novom Meste a v Čadci teda vinou náhody – rozvodneného Váhu, dodržané neboli a Turzovka si tak do svojej bohatej histórie môže zaznamenať aj skutočnosť, že cez ňu pred 200 rokmi – 8. decembra 1805, prešiel ruský cár Alexander I. (carem1801-25).

Zaznamenal Prezident spolku priateľov Turzovky Ivan GAJDIČIAR st.
E-mailová adresa: gajdiciar@tmn.sk



Ruský car Alexandr I. (carem 1801 – 1825) na Kysucích.

P. S. autora blogu Ing. Chromíka.

Tento car Alexandr I. vedl války s Francii, Švédskem, Tureckem a Persii. Za jeho vlády k Rusku byly připojeny: Gruzie 1801, Finsko 1809, Bessarabie 1812 a Azerbejdžan 1813. Na Videňském kongresu po porážce Napoléona byl jedním z hlavních organizatorů „Svaté aliance".

Dobře bude se u toho zmínit o jedné klíčové události dějin, která se v tu dobu během kongresu odehrála. Kontaktoval ho sám vídeňský bankéř Rotschild s nabídkou, že by měl zájem otevřít přímo v Rusku pobočku svého bankovního domu. Car Alexandr tuhle jeho nabídku nejen okamžitě odmítl, ale nechtěl na to téma vůbec nic ani slyšet. Rotschild prý mu měl bezprostředně vyjádřit vážné varování ve smylu, že odmítnutí této nabídky bude mít pro celé Rusko obrovské katastrofální důsledky na celá sta letí. . Z uvedených důvodů vznik celé říjnové revoluce i konec nadvlády dynastie Romanovců je odvozován právě od této dějinné události, že Rusko v kritickou dobu odmítlo otevřít svou ekonomiku bankovnímu domu Rotschildů. Proto po 1. světové válce skončila dynastie Romanovců svou moc nad celým Ruskem.

Pro pořádek bude dobře se zmínit, že ve stejném časovém horizontů skončily svou moc všechy Evropské i některá jiné monarchie. V propadlišti dějin skončili Habzburgové u nás, Hohenzolerní v Německu (Vilém II.), ale odporoučeli se i Delvet–i Osmánije (1299 – 1922) se svým Sultánem a obrovskou osmanskou říši. Na mapě světa z ní zůstala malá republika Turecka a ze zbytku spousta dalších drobných celků.

Anglie s ostatními koloniální mocnosti si takovým zamaskovaným způsobem chtěli řešit pokračování zbytků svého imperia podle zásady „rozděl a panuj". Poslední události, jako neokoloniální agrese proti Iráku demonstrují před celým světem, že jim to už fungovat přestalo a zřejmě ani do budoucna už fungovat nebude. Naopak nyní se ukázalo, že celá desintegrace osmanské říše jen destabilizovala celý blízký východ, který se postupně proměnil na „tuny dynamitu", které budou vybuchovat ve chvílích, kdyby to svět nejméně očekával.

Nakonec nebude od věci podívat se i k nám do střední Evropy. Desintegraci Rakousko-Uherska na několik drobných subjektů zmizla ze střední Evropy mocnost, která vždy čelila a mohla čelit i v budoucnosti náporům jak z východu (Stalin), tak i ze západu (Napoléona a Němců). Ony drobné subjekty mají často protichodné zájmy a cíle, které se od té doby staly vícekrát osudem nás všech.



E-mail:  j.chromik@quick.cz

Josef Chromík, Hlavní třída 46, 736 01 Havířov 1. ( 596 813 651)





Zpět



Valid CSS!


Copyright © 2010-2011 chromik.wz.cz. All rights reserved.